Vypráví Tom
"Jsem tak šťastnej Tome!" vyhrknul na mně Bill a já se díval jak spokojeně sedí na pohovce s úsměvem na tváři. Věděl jsem že tohle bylo upřímný. Kolikrát se při rozhovorech přetvařoval, ale teď ne. Tu reportáž s náma kterou jsme právě viděli v televizi, bral asi jako důkaz, že jsme vážně slavní. Opakovali to v ní snad stokrát. "Tome, vím že je to asi divný, ale pořád tomu nemůžu uvěřit. Teď žijeme jeden velkej sen." Věděl jsem co tím myslí, máme kapelu, máme fanynky, máme peníze………..ale HLAVNĚ máme sebe!!! Vlastně ne, ta pitomá dohoda před měsícem….prej kvůli kariéře!?Ts! Sakra, já mu to musím říct. Přisednul jsem si k němu a snažil se nějak nenápadně začít ale kupodivu začal on. "Víš Tome…..vím že to vypadá jako že mám všechno co chci, ale není to tak…….už měsíc nemám to co chci nejvíc. A ta pitomá dohoda….kdybych věděl jak to bude těžký, nikdy nic takovýho neslíbím!" dopověděl Bill a mně spad obrovskej kámen ze srdce…Cítí to stejně jako já! Nemohl jsem mu odpovědět jinak než polibkem….a stalo se to, po té dlouhé době jsem zase s Billem! Teď už nám snad nic neschází…..Měl jsem anděla. Krásného a nepopsatelného.
Jo, tohle byla ještě před měsícem pravda…..ale teď je realita jiná. Sen ve kterým jsme žily se změnil v noční můru. Nějakým zázrakem se naše fotky dostaly do novin a teď je z toho celý Německo vzhůru nohama. A já právě sedím ve vaně se sklopenou hlavou a koukám na odraz v hladině. Ten můj hnusnej ksicht! Nebýt mně, nikdy by se Bill takhle netrápil. SAKRA nemůžu se na sebe ani dívat….Rukou jsem prásknul do vody která cákla snad přes celou koupelnu….sedím tady a připadám si tak bezmocnej, tak malej, když slyším Billův pláč z vedlejšího pokoje. Už to nemůžu poslouchat…..rve mi to srdce! Jak nám to někdo mohl udělat? Všude…..všude vidím ty titulní strany časopisů-Kaulitz twins=gays…..je to šílený a Billa to tak ničí. Nemůžem jít absolutně nikam……nemůžem proti tomu dělat nic! Prostě nás odsoudily za to že se milujeme. Fanynky se ztrácejí, píšou tázavý dopisy! Celý svět se nám rozpadá. Vstal jsem, hodil na sebe župan….
"Bille?!" řekl jsem ve dveřích "vím že to zní jako fráze ale……spolu to zvládneme" ale za svýmy slovy si nestojím…..je to až moc silný kafe…tentokrát ano! Bill zvednul obličej. Vypadá jako anděl….ale tak smutnej!! Ty jeho hluboký oči! "jak nám někdo mohl takhle ublížit!?" řekl jsem smutně a šel za Billem. Sednul jsem si vedle něj a on mě chytnul kolem krku. "Tome!" zašeptal a políbil mně. Ucítil jsem horkou slzu jak mi ztéká po tváři. Na tohle jsem i já krátkej. Tohle asi fakt nezvládnu. "Bille já už nemůžu dál…tohle se nikdy nezmění! Vždycky nás budou brát takhle…..a odsuzovat za to že jsme spolu! Tenhle svět nás nechápe Bille!" vykřičel jsem se a tváře měl už od slz celé mokré. Chodil jsem při tom nervózně po pokoji a propadal beznaději….už jsem nevěděl co bude dál a neuměl si to představit. Chci ať tohle ponižování skončí.
Překvapovalo mně jak je Bill klidnej…vstal z postele chytil mně za ruku a políbil mně. "Tome! Na tomhle světě není místo pro lidi jako jsme my dva. Celej můj život je plnej urážek, ponižování a odsuzování za to jak vypadám, chovám se a co dělám. Už nemám sílu se obhajovat. Už ne….. jestli mně lidé nepřijali takového jaký jsem, nebudu se jim vnucovat. Půjdu jinam a zkusím začít znova….ustupuju celý život a udělám to tak i teď!"
V životě jsem neviděl takový pohled! Plný smutku a vzteku……vzteku na všechno! V zápětí ho však vystřídal zářivý andělský úsměv. Ten který nepatří nikomu jinému než jemu…na chvilku to byl zase ten strarý, bezstarostná Bill.
Celou dobu mně držel za ruku a nakonec řekl "Jestli nechceš abych tě opustil, pojď se mnou…!" a táhl mně ke koupelně. Oba jsme brečeli tak jako nikdy předtím a cítili že se blíží něco velkého! Měl jsem pocit že pro vyjádření toho co cítím už pláč nestačí……. Byl to nepopsatelný pocit. Každou sekundu jsem měl jinou náladu. Míchaly se ve mně všechny myšlenky…….Bill vkročil do vany…celé džíny se začli promáčet. Stál v té vaně a díval se na mně opět nádherným pohledem. Měl jsem pocit že vidím anděla. Bill pro mně ale andělem byl vždycky. V jeho očích bylo vidět štěstí z toho že tohle peklo už brzo skončí……zároveň jsme oba věděli že už to nikdy nebude takové jako dřív!. Věděl jsem že bez Billa nemůžu žít. To ON je můj život! Vlezl jsem za ním. Uvědomoval jsem si že je to rozhodnutí které už nikdy nemůžu vzít zpět.
Stály jsme v té vaně a nevnímaly okolní svět. Jen samy sebe. Byl jsem vděčný že jsem tenhle život mohl strávit právě s ním……s Billem……je jedno jestli je to můj brácha, kámoš nebo holka…….je to Bill! Výjimečná osoba kterou už nikdy nikdo nenahradí….
Pomalu jsme se ve vaně sedali. Ani na sekundu jsem nepustil jeho ruce. Byli křehké a třepali se strachem ale já věděl že TO společně zvládnem.! Seděli jsme ve vaně a zírali si do očí. Bill nepatrně kývl hlavou na znamení že je pevně rozhodnutý. Ponořily jsme hlavy a bylo po všem…………….
na tomhle světě pro nás prostě nebylo místo……… a lidé nedokázali ocenit toho anděla kterému jsem směl říkat "brácho" proto jsme to udělali……………naše láska byla, je a bude větší než cokoli jiného…
Gába
ludia neviem ako vam ale mne sa to strasne paci aj ked je to twincest:(ja som pri tom revala:(
dokonalost x"( <3 <3